Testovací článek, nahradí ho reálný obsah. U rychlonabíjecí lokality nebývá největší položkou hardware, ale přípojka. Jakmile součet výkonů stanic přesáhne rezervovaný příkon, přichází na řadu jednání s distributorem, posudek a často i vlastní trafostanice.
Kde se rozchází špička a spotřeba
Nabíjecí lokalita odebírá výkon nárazově. Přípojka se přitom nedimenzuje na průměr, ale na špičku - na okamžik, kdy stojí u stanic nejvíc aut naráz. Většinu dne pak leží drahá kapacita ladem.
Posílení přípojky je proto investice do několika minut denně. Zaplatí se výkon, který se skoro nevyužije, a k tomu vyšší platby za rezervovanou kapacitu po celou dobu provozu.
Co s tím dělá microgrid
Polyfazer Energy Hub slučuje přípojku, fotovoltaiku a bateriové úložiště na stejnosměrné straně, bez zbytečných konverzí. Rozdělení rolí je jednoduché:
- Přípojka pokrývá průměrný odběr celého areálu.
- Bateriové úložiště dodá rozdíl mezi průměrem a špičkou.
- Fotovoltaika nabíjí baterii přímo na DC straně.
Na nabíječkách je díky tomu k dispozici až 800 kW při přípojce 100 kW, tedy osminásobek jejího výkonu.
Sto kilowattů ze sítě, až osm set kilowattů na nabíječce. Ten rozdíl nedodá silnější kabel, ale baterie.
Kdy to dává smysl
- Distributor nedá vyšší rezervovaný příkon, nebo až za několik let.
- Špička už dnes zvedá platby za rezervovanou kapacitu.
- Areál má vlastní fotovoltaiku, jejíž výroba se se špičkou nabíjení nepotkává.
Baterie navíc nepracuje jen ve špičce. Mimo ni se dá využít na energetickou arbitráž a na vlastní spotřebu areálu, takže se podílí na provozním výsledku i ve dnech, kdy se nabíjí málo.
Podrobnosti o zapojení a o tom, co všechno hub umí, jsou na stránce BESS a DC-DC microgrid.